|
|
Navrhování územních celků s využitím pokročilých technologií
Špaček, Jan ; Apeltauer, Tomáš (oponent) ; Remeš, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou navrhování územních celků s ohledem na proudění vzduchu v městské oblasti a vznik UHI (městských tepelných ostrovů). Posuzuje základní aspekty ovlivňující návrh uličního prostoru. Každá stavba, strom, překážka ovlivňuje proudění okolního vzduchu, vytváří oblasti větrného stínu, kde je zvýšená koncentrace znečištěného vzduchu. Vytváří také oblasti se zvýšenou rychlostí vzduchu, které jsou nepříjemné pro pobyt. Pochopením důležitosti této problematiky a jejím začlenění s použitím pokročilých technologií do projektování městských územních celků jsme schopni vytvořit zdravé a příjemné městské prostředí pro pobyt a užívání.
|
|
|
Přidaná hodnota zelených střech
Hrachovina, Vojtěch ; Žák,, Antonín (oponent) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou zelené střechy coby části konstrukce stavby, kdy shrnuje zásady správného návrhu jednotlivých vrstev střechy. Plynule navazuje hlavní část práce, která zkoumá zelené střechy ve vztahu k širšímu celku, kdy ve srovnání s klasickým typem zastřešení existují určité přednosti u zelených střech. Tyto přidané hodnoty zelené střechy jsou sledovány v kategoriích: trvale udržitelná výstavba, mikroklima budov, venkovní klima, retence srážkových vod. Závěr práce se věnuje psychologickému efektu zelených střech, téma doprovází dotazník zkoumající vztah veřejnosti ČR k zeleným střechám.
|
|
|
Reakce na abiotický stres u rostlin zelených zdí a fasád ve městech mírného pásma
Hrochová, Růžena ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Se zvyšující se urbanizací se zvyšuje teplota měst a vzniká efekt městského tepelného ostrova. Tento efekt se dá zmírnit přítomností vegetace například vertikálními systémy zeleně: fasádami a zdmi. Cílem práce bylo definovat tyto systémy a jejich účinky na městské mikroklima, vytvořit přehled nejčastěji využívaných druhů rostlin pro systémy zeleně a shrnout jejich reakce na abiotické stresy měst mírného pásma. Kvůli nedostatku studií zaměřujících se na mírné pásmo jsem čerpala ze studií z diteránu, jejichž výsledky by se nám v budoucnu mohly hodit díky měnícím se klimatickým podmínkám. Pro výběr vhodné vegetace systémů zeleně můžeme využít šablonu prostředí, rostliny aklimované či adaptované k městskému prostředí. Hlavními mechanismy účinku rostlin na mikroklima je stínění a transpirační chlazení, které ideálně přispívají ke snižování efektu tepelného ostrova za optimální zálivky a ke snížení teploty ve svém okolí. Stresory sledované v této práci byly sucho, vysoká teplota a ozářenost, znečištění vzduchu a zasolení půdy. Na všechny tyto stresory rostliny reagovaly omezením fyziologických funkcí a snížením růstu. Nejčastější reakcí bylo snížení rychlosti fotosyntézy a obsahu chlorofylu. Reakce rostlin vertikálních systémů zeleně na různé stresory a jejich kombinace jsou málo studované a pro jejich účelné...
|
|
|
Analýza teplotní mapy města Brna
Kozubek, Jakub ; Hurta, Martin (oponent) ; Mrázek, Vojtěch (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou teplotních dat pro oblast města Brna. Věnuje se návrhu a ověřování hypotéz pro oteplování a ochlazování částí města. Výsledkem práce jsou metody pro statistické testování a pro regresní analýzu implementované v programovacím jazyce Python, výsledky získané pomocí těchto metod a jejich následná interpretace vzhledem k původně navrženým hypotézám.
|
|
|
Fenomén urban gardening
Kozáková, Petra
Diplomová práce si klade za cíl představit fenomén urban gardeningu (městského zahradničení) a identifikovat benefity, které poskytuje městskému prostředí a společnosti. Jsou identifikovány přínosy městského zahradničení jako možného adaptačního opatření s ohledem na probíhající změnu klimatu. Jsou představeny typy městského zahradničení, přístupy a možnosti jeho aplikace v praxi. Trendy v městském zahradničení a jednotlivé aspekty jsou popsány na příkladech v Česku, Nizozemsku a Švédsku. Konkrétní přínosy urban gardeningu byly vyjádřeny na příkladě komunitní zahrady v Brně pomocí CBA analýzy (analýzy nákladů a užitků). Vstupní údaje byly poskytnuty pracovníky komunitní zahrady a pomocí metody „willingness to pay“ byly finančně vyjádřeny environmentální benefity, které zahrada poskytuje jejím uživatelům. Výsledky potvrzují pozitivní environmentální dopady komunitní zahrady na městské prostředí a jeho obyvatele.
|
|
|
Vliv vegetace na letní teplotní extrémy ve městech hodnocené z pozemních a leteckých dat
ROHÁČ, Václav
Tato práce se zabývá vlivem typů povrchu a druhů vegetace na teplotu okolí při letních teplotních extrémech. Teoretická část cílí na témata dálkového průzkumu Země, elektromagnetického záření, městského a globálního klimatu. V rámci praktické části byla z letecky pořízených hyperspektrálních dat z území statutárního města České Budějovice vyčleněny 3 zájmové plochy, každá reprezentuje z hlediska využití území jinou část města. Prostřednictvím analýz dat byly vytvořeny grafy zobrazující vliv poměrného zastoupení variantních povrchů na teplotu metodou lineární regrese. Z map dřevin vyskytujících se v parcích prvních dvou oblastí byly vybrány nejzastoupenější druhy, u nichž byla zkoumána průměrná teplota do vzdálenosti 2 metrů od nich. Součástí práce je také vyhodnocení dotazníku zodpovězeného obyvateli města na téma preferencí a znalostí o sídelní zeleni.
|
|
|
Časové změny vlivu vegetačního krytu na místní klima intravilánu obce pomocí metod dálkového průzkumu Země
NÁROVEC, Václav
Diplomová práce se zabývá změnami hodnot vegetačních indexů a povrchových teplot dříve nezastavěných okrajových ploch města České Budějovice a jeho blízkého okolí, které byly zastavěny po roce 1990. Do diplomové práce byly jako studované plochy vybrány plochy, které byly před rokem 1990 nezastavěné a rozprostíraly se na nich buďto trvalé travní porosty, či orná půda se zemědělskými plodinami. Tyto plochy jsou rozděleny do 4 typů - průmyslové plochy, obslužné plochy, rezidenční plochy vícebytových domů a rezidenční plochy solitérních rodinných domů. V práci jsou použity satelitní snímky Landsat za roky 1990, 1993, 1999, 2006, 2010, 2015 a 2020. Studované plochy byly zkoumány v době před výstavbou, těsně po výstavbě a s odstupem po výstavbě. V období před transformací (rok 1990) byly na většině studovaných ploch vysoké hodnoty vegetačních indexů NDVI (Normalized DifferenceVegetation Index), SAVI (Soil Adjusted Vegetation Index) a NDMI (Normalized Difference Moisture Index) a nízké hodnoty povrchových teplot. Při výstavbě však vegetace ubývala a tím docházelo ke snižování hodnot vegetačních indexů a k navýšení povrchových teplot. Následné zlepšení bylo pozorováno na plochách s vícebytovými a rodinnými domy, kde se po určité době rozrostla vegetace parčíků a přídomních zahrad. V okolí průmyslové plochy a obslužných ploch, kde se vegetace nerozrůstala, zůstávaly hodnoty sledovaných indexů nízké.
|
|
|
Vliv vegetace na teplotní režim městského prostředí
SEDLÁČEK, Jan
Tato práce je zaměřena na vliv zeleně na teplotu povrchů v městském prostředí. Za účelem zhodnocení tohoto vlivu byla provedena řada měření termální kamerou v intravilánu Českých Budějovic. Bylo zjištěno, že zeleň nejenže snižuje teplotní extrémy, ale ovlivňuje i teplotu okolního povrchu v řádech jednotek metrů. Nižší povrchové teploty v letních dnech byly prokázány nejen u vzrostlých stromů, ale i u méně obvyklých struktur, jako jsou např. okrasné rostliny či zelená střecha a stěna. Na základě těchto zjištění byla přednesena praktická doporučení pro správce zeleně za účelem navýšení účinnosti zelených struktur a snížení vlivu městského tepelného ostrova.
|
|
|
Studium městského tepelného ostrova s využitím distančních metod měření
Doležalová, Anežka ; Žák, Michal (vedoucí práce) ; Huszár, Peter (oponent)
Moderní doba s sebou nese mimo jiné velkou urbanizaci, což znamená rozvoj a zvět- šování měst. Městská prostředí jsou svou strukturou velmi odlišná od venkova, potažmo od přirozené krajiny. Diference se projevují v mnoha oblastech klimatických pozorování, mimo jiné způsobily jev zvaný městský tepelný ostrov, z hlediska teploty se jeví město jako ostrov s vyšší teplotou oproti okolní krajině. K analýze UHI, speciálně SUHI jsou využity družice společnosti Eumetsat nazývané MFG a MSG s nástroji MVIRI a SEVIRI, jejich měření je zpracováno dle využití rozličnými algoritmy. 1
|
|
|
Fyziologické odpovědi vybraných dřevin na městské prostředí
Petrouová, Lenka ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Lipavská, Helena (oponent)
Dřeviny jsou důležitým funkčním prvkem v rámci městského ekosystému. Městské prostředí působí na stromy celou řadou abiotických stresových faktorů a jejich vzájemná interakce se odvíjí na celkovém fyziologickém stavu stromů. Mezi abiotické stresové faktory řadíme vzdušné znečištění, limitaci prostorem, sníženou dostupnost vody, zvýšenou teplotu a srážky. Kromě abiotických faktorů čelí dřeviny ve městě také klimatické změně, která je v posledních letech na vzestupu a má výrazný vliv na růst stromů v městském prostředí. Klimatická změna se projevuje především vyšší teplotou vzduchu, změnou v množství a distribuci srážek a zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře. Bakalářská práce se zaměřuje na odpovědi vybraných dřevin na městské prostředí a jejich adaptační schopnosti v rámci neustále probíhajících klimatických změn. Růst je hlavní sledovanou odpovědí dřevin na změny prostředí. Konkrétně ve vztahu k probíhajícím klimatickým změnám byl zaznamenán zvýšený růst. Různé druhy dřevin vykazují znatelné rozdíly ve funkčnosti parametrů, díky kterým zlepšují kvalitu života v městském prostředí. Stromy jsou v rámci městského ekosystému velice ceněny a plní zde řadu funkcí, jako je především zadržování vody v krajině, snižování teplot a sekvestrace uhlíku z atmosféry. Práce zahrnuje určení vhodných...
|
host ::
RSS.